Midha et al. (2013), uvádějící své vlastní 2009 postupné testy bavlněných šicích nití, zjistil: “Interakce spodní nitě byla dominantním faktorem ztráty pevnosti a počátečního modulu nití.” Pro tažnost při přetrhu, článek uvádí podíl cívkového stupně na ztrátě “je velmi malý”.
Způsobuje jádrová polyesterová nit větší zahřívání jehly? Mazari, Testy vázaného stehu Havelky a Hese na bavlněném denimu
“Všechny naše experimenty ukazují, že teplota jehly je při použití nitě vždy vyšší”, Mazari, Havelka a Hes píší. Někteří dřívější výzkumníci zjistili opak. Autoři naznačují, že tyto výsledky mohou pocházet z měření termokamerami, které se potýkají s jehlou o nízké emisivitě vedle niti s vysokou emisivitou.
Tým měřil jehlu průmyslového stroje s vázaným stehem třemi způsoby. Termokamera natáčela jehlu při šití. Těsně po zastavení šití byl k oušku jehly přiložen termočlánek. Třetí termočlánek byl zapájen do drážky jehly, poblíž ouška, a během šití bezdrátově odesílal naměřené hodnoty. Každá metoda byla provedena s jádrovou polyesterovou nití a bez nitě. Bez nitě, jehla šila látku bez navlečené niti.
Kontaktní metoda naměřila nejnižší hodnotu, protože jehla ztratila teplo dříve, než se k ní termočlánek dostal. Kamera měla potíže, protože lesklá jehla má nízkou emisivitu a nit vysokou emisivitu. Vložený termočlánek vykázal nejnižší směrodatnou odchylku ze všech tří.
| Metoda | Rychlost šití | Bez nitě | S nití |
|---|---|---|---|
| Vložený termočlánek | 66 stehů/s | 110 °C | 202 °C |
| Kontaktní termočlánek | 66 stehů/s | 98 °C | 122 °C |
| Termokamera | 50 stehů/s | V textu není uvedena žádná hodnota | 135 °C |
Co podle Mazariho disertační práce nastane s polyesterovou jádrovou nití, když se stroj s vázaným stehem zastaví?
Mazariho disertační práce uvádí, že “horká jehla také poškozuje nit, když se stroj po šití zastaví a jehla je v přímém kontaktu s nití.” Při vysoké rychlosti, nit se dotýká jehly pouze krátce. Když se stroj zastaví, kontakt trvá déle.
Disertační práce uvádí přímé řešení: “Doporučuje se vyřadit 20 cm nitě po jednom úplném ušití”. Chlazení jehly vzduchem pouze při zastavení stroje poskytlo stejné tahové vlastnosti nitě jako její nepřetržité chlazení.
Disertační práce také měřila ztrátu pevnosti nitě odebrané ze švu při vysoké rychlosti. Pevnost klesala se zvyšující se rychlostí stroje.
Co podle Mazariho disertační práce dělá mazivo s polyesterovou jádrovou nití?
“Vyšší množství maziva snižuje teplotu jehly a pevnost nitě.” Mazivo snižuje tření nitě, a teplota jehly klesá s rostoucím přidaným množstvím. Pevnost při přetrhu rovněž klesá. Disertační práce naznačuje, že mazivo může umožnit vláknům uvnitř nitě vzájemně po sobě klouzat.
Pro nejvyšší tahové vlastnosti při maximální rychlosti šití, práce uvádí, že “doporučuje se použít 2-4% množství lubrikantu”. Při nižších rychlostech stroje, přidání maziva způsobilo pouze “mírný pokles” v měrné pevnosti šité niti.
Které bavlněné nitě ztrácejí nejvíce vlivem dynamického zatížení ve fázových testech Midha et al?
“Podíl dynamického zatížení je vyšší u hrubších nití než u jemnějších nití.” Midha et al. testoval jehelní nit v postupných fázích její dráhy strojem s vázaným stehem. Dynamické namáhání je fází před jehlou. Tam napínací kotoučky, napínací pružina a nitová páka zatěžují nit.
Článek spojuje hrubší bavlněné nitě’ větší ztráta u kratších vláken v nich obvykle používaných, která po sobě při dynamickém namáhání kloužou. Pevnost i tažnost při přetržení v této fázi klesají. Pro tažnost, článek je přímočarý: “Dynamické namáhání bylo hlavním faktorem ztráty tažnosti při přetrhu.”
| Jemnost nitě | Podíl ztráty pevnosti | Podíl ztráty tažnosti při přetržení |
|---|---|---|
| 30 tex | 12% | 51% |
| 40 tex | 27% | 79% |
| 60 tex | 43% | 99% |
Více o typy šicích nití.
Zdroje: Mazari, A., Havelka, A. a Hes, L. (2014). “Experimentální techniky měření teploty šicí jehly”. Tekstil ve Konfeksiyon 24(1). https://dergipark.org.tr/en/download/article-file/218367. Mazari, A. (2015). “Studie o zahřívání jehly průmyslového šicího stroje pro vázaný steh”. Shrnutí disertační práce, Technical University of Liberec. https://web.ft.tul.cz/document/843. Midha, V. K., Mukhopadhyay, A., Chattopadhyay, R. a Kothari, V. K. (2013). “Dynamika procesu šití vázaným stehem”. Research Journal of the Costume Culture 21(6). https://koreascience.kr/article/JAKO201304536732691.pdf.
Vývoj sortimentu dámského oblečení? Podívejte se, jak pracujeme jako a výrobce dámských oděvů v Indii.
Prohlédněte si B2B lookbooky → pohled na naše nejnovější kolekce. Vyžádejte si celý sortiment: více vzorů na vyžádání.
