KK Fashion Exports

Vazba a pevnost v dalším trhání: Zkoušky dalšího trhání a oděru na bavlněných a lněných tkaninách od Hossaina et al. a Vasile et al.

Vasile et al. trhal kalhotové zkušební vzorky ze lněné a konopno–lněné tkaniny, v plátnové vazbě, panamové a keprové vazby, na trhacím stroji, a uvádějí: “Nejnižší tržná síla byla zaznamenána u plátnové vazby v obou případech konopno-lněných i lněných tkanin.”

Co podle ANOVA autorů Hossain et al. rozhoduje o pevnosti v dalším trhání, a co určuje pevnost v tahu, v 100% bavlněná tkanina?

Pro trhání ve směru osnovy, Hossain et al. napište: “Hlavní účinek vazby tkaniny je statisticky významný, F(7,14)=2.89, p=0.04; to je průměrná pevnost v trhu ve směru osnovy (Y1) se významně liší vzor od vzoru”. Nastavení tkacího stavu tento účinek nemělo: “Tabulka 3 naznačuje, že hlavní efekt nastavení stavu je nevýznamný, F(2,14)= 0.92, p=0.42, což znamená, že průměrná pevnost v dalším trhání ve směru osnovy (Y1) je téměř stejná pro tři nastavení stavu.”

Trhání ve směru útku sledovalo stejný vzorec. Pro nastavení tkalcovského stavu, “hlavní efekt nastavení stavu není významný, F(2,14)=1.59, p=0.24”. Pro vazbu, “hlavní efekt vazby tkaniny je významný, F(7,14)=3.20, p=0.03”.

Pevnost v tahu byla opačná. “Hlavní účinek nastavení tkacího stavu je velmi významný pro výtěžek Y3, F(2,14)=316.9, p=0.00.” Pro vazbu, “vliv vazby tkaniny je nevýznamný; průměrný výtěžek pevnosti v tahu ve směru osnovy (Y3) je téměř stejná pro osm vazeb při stejném nastavení stavu, F(7,14)=2.07, p=0.12.”

Bavlněné vzorky byly utkány z jedné bavlněné příze v osmi vazebních vzorech, každý při třech nastaveních stavu (různá čísla paprsku a nitěnek), na vzorkovacím jehlovém stavu. Další trhání bylo měřeno na kyvadlovém přístroji typu Elmendorf po enzymatickém odšlichtování, mytí, sušení a relaxace. Odšlichtování je jedním z několika enzymatické úpravy bavlny.

Která vazba se u bavlněných tkanin autorů Hossain et al. trhala nejhůře, a čemu to autoři přisuzují?

Hossain et al. napište: “Pevnost v dalším trhání u panamové tkaniny je vyšší než u ripsové, kepr, a satén, s podobnou délkou flotáže (Obr. 5).” V jejich ANOVA pro další trhání v osnově, “nejvyšší průměr pevnosti v trhu ve směru osnovy (Y1) byl získán pro vazbu 2 matná plátnová vazba.”

Autoři to připisují délce vazných bodů a způsobu křížení osnovy a útku. “Podle délky flotáže, lze říci, že délka flotáže tkaniny významně ovlivňuje pevnost v trhu. Se zvětšenou délkou flotáže, více nití je blízko u sebe, čímž se zvyšuje pevnost v dalším trhání.” Dodávají: “Kontakt mezi osnovní a útkovou přízí, vzor provázání nebo variace ve vazbě tkaniny tak hrají zásadní roli v pevnosti v dalším trhání v osnově a útku”.

Samotná délka flotáže nevysvětluje pořadí výsledků bavlny v tabulce A. Satén provazuje přes tři niti; pravidelná panamová vazba flotuje přes dvě. Přesto ve směru osnovy při nejhustším nastavení stavu, satén se trhal při nižší síle než obě panamy a druhý osnovní reps.

Autoři také uvádějí, že “pevnost roste se zvyšujícím se počtem nitěnek”. Jejich grafy to měří jako změnu vzhledem k plátnové vazbě, nikoli v newtonech: “Poměrná změna pevnosti v natržení ve směru útku vzhledem k plátnové vazbě.” V newtonech, satén a oba kepry se při nejhustším nastavení trhaly při nižší síle než při dalších dvou nastaveních.

Naměřená hodnota nepravidelné panamy ve směru osnovy při nejhustším nastavení je blízká udávané kapacitě trhacího přístroje, což autoři uvádějí jako “Trhání Elma při maximálním zatížení 133 N”. Z tohoto důvodu, nemusí jít o přesnou hodnotu.

Tabulka A. Pevnost v natržení podle Elmendorfa v newtonech (N), průměr z 5 zkoušky, bavlněných tkaných vzorků od Hossain et al. podle nastavení stavu a vazby tkaniny, směr osnovy a útku, testováno po enzymatickém odšlichtování, praní a relaxace. EPCm = počet osnovních nití na cm; PPCm = útků na cm. Zdroj: Hossain et al.
Nastavení tkacího stavu Design Maximální dostava nití podle Lawa EPCm PPCm Roztržení v osnově (N) Roztržení v útku (N)
Paprsek 60/nitěnka 30 Hladký 22 15 14 56.390 64.011
Paprsek 60/nitěnka 30 Hladký osnovní rips 30 14 14 92.132 78.373
Paprsek 60/nitěnka 30 (2) Hladká pravidelná panamová vazba 30 16 13 100.950 103.010
Paprsek 60/nitěnka 30 Hladký osnovní rips 33 15 14 62.296 76.838
Paprsek 60/nitěnka 30 (3+1) Hladká nepravidelná panamová vazba 33 17 14 75.424 70.724
Paprsek 60/nitěnka 30 Z-kepr 30 16 14 80.386 88.242
Paprsek 60/nitěnka 30 Z-kepr 33 15 14 84.252 88.754
Paprsek 60/nitěnka 30 Bavlněný satén 33 17 14 81.405 92.152
Paprsek 40/nitěnka 40 Hladký 22 19 17 39.681 48.406
Paprsek 40/nitěnka 40 Hladký osnovní rips 30 21 18 105.640 85.288
Paprsek 40/nitěnka 40 (2) Hladká pravidelná panamová vazba 30 20 17 106.390 102.505
Paprsek 40/nitěnka 40 Hladký osnovní rips 33 20 18 108.470 84.684
Paprsek 40/nitěnka 40 (3+1) Hladká nepravidelná panamová vazba 33 21 18 93.060 95.304
Paprsek 40/nitěnka 40 Z-kepr 30 20 18 96.719 100.558
Paprsek 40/nitěnka 40 Z-kepr 33 20 18 83.534 90.806
Paprsek 40/nitěnka 40 Bavlněný satén 33 21 18 72.418 85.810
Paprsek 60/nitěnka 60 Hladký 22 25 24 18.858 32.798
Paprsek 60/nitěnka 60 Hladký osnovní rips 30 26 25 63.872 56.667
Paprsek 60/nitěnka 60 (2) Hladká pravidelná panamová vazba 30 25 25 100.408 104.193
Paprsek 60/nitěnka 60 Hladký osnovní rips 33 26 25 122.200 64.117
Paprsek 60/nitěnka 60 (3+1) Hladká nepravidelná panamová vazba 33 27 26 132.810 129.400
Paprsek 60/nitěnka 60 Z-kepr 30 26 26 59.613 72.977
Paprsek 60/nitěnka 60 Z-kepr 33 26 25 47.421 48.136
Paprsek 60/nitěnka 60 Bavlněný satén 33 27 26 41.407 71.366

V jakém směru se vzorky ze lnu a konopí-lnu pro zkoušku dalším trháním typu kalhoty od Vasile et al. neroztrhly napříč?

Vasile et al. zpráva: “Během zkušebního období, všech pět vzorků každé tkaniny se roztrhlo ve směru osnovy. Naproti tomu, ve směru útku, pět vzorků FLAX PLAIN, tři vzorky LNĚNÉHO KEPRU a KONOPNÉHO PLÁTNA, a žádný vzorek HEMP PAN, KONOPÍ KEPER, a FLAX PAN se roztrhl napříč tímto směrem.”

Těch šest tkanin bylo utkáno na průmyslovém tkacím stavu. Všechny sdílejí bělený len (len) osnova. Útek je buď len, což dává lněným tkaninám (LEN), nebo konopí, což dává konopno-lněným tkaninám (KONOPÍ). Každý útek byl utkán v plátnové vazbě, panama (PAN) nebo kepr.

Výzkumníci nejprve vyzkoušeli kyvadlo (Elmendorf) zkouška pevnosti v trhu u těchto lněných a konopno-lněných tkanin. “Tento pokus selhal, protože síla potřebná k roztržení vzorku překročila maximální sílu vyvíjenou přístrojem.” Poté použili vzorek ve tvaru kalhot: proužek se zářezem, jejichž dvě ramena byla roztahována na trhacím stroji.

Která vazba se prodřela jako první při Martindaleově testu oděru autorů Vasile et al. na lněné a konopno-lněné tkanině?

Vasile et al. napište: “Mezi šesti analyzovanými tkaninami, panamová vazba byla ve srovnání s plátnovou a zejména keprovou vazbou jednoznačně nejcitlivější na oděr.” Na útkovém vlákně, píší: “Bylo zjištěno, že tkaniny se stejnou vazbou vykazují stejnou odolnost vůči oděru, bez ohledu na typ útku.”

Tabulka B. Cykly oděru podle Martindalea, dokud nepraskly dvě nitě, len autorů Vasile et al (LNĚNÝ útek) a konopí-len (KONOPNÝ útek) tkaniny. Zatížení 12 kPa; čtyři vzorky na tkaninu; kontrolováno každých 1000 cyklů, takže každá hodnota představuje kontrolu, při které bylo zaznamenáno poškození; zkouška nepokračovala za hodnotu kepru. Zdroj: Vasile et al.
Tkanina Útek Tkaní Cykly do porušení
KONOPÍ PLÁTNO Konopí Hladký 5000
KONOPÍ PAN Konopí Panama 4000
KONOPÍ KEPER Konopí Kepr 6000
LEN PLÁTNO Len Hladký 5000
LEN PAN Len Panama 4000
LEN KEPER Len Kepr 6000

Vasile et al. označují tento výsledek pouze za “částečně v souladu” s dřívějšími pracemi, což “uváděly větší oděr u keprových a saténových vazeb než u plátna a panamy, přisuzováno delším flotujícím nitím u prvních dvou vazeb.” Na kepru, oba výsledky se neshodují: dřívější práce zjistila větší oděr u kepru, zatímco kepr vydržel nejdéle v Martindaleově testu Vasile et al.

Zdroje: Hossain, M. M., Alimuzzaman, S. & Ahmed, D. M. (2023). “Pevnost v dalším trhání a pevnost v tahu u 100% Bavlněné tkaniny’ Základní vazby: Regresní modelování”. Vlákna a textilie 30(2), 14–25. DOI 10.15240/tul/008/2023-2-002. https://dspace.tul.cz/items/cc620c63-5386-4717-96e9-403bb1c2fa2e/full. Vasile, S., Vermeire, S., Vandepitte, K., Troch, V. & De Raeve, A. (2024). “Vliv vazby a typu útku na mechanické a komfortní vlastnosti konopno-lněných tkanin”. Materiály 17(7), 1650. DOI 10.3390/ma17071650. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11012718/.

Vývoj sortimentu dámského oblečení? Podívejte se, jak pracujeme jako a výrobce dámských oděvů v Indii.

Prohlédněte si B2B lookbooky → pohled na naše nejnovější kolekce. Vyžádejte si celý sortiment: více vzorů na vyžádání.

Naše základy: Sadh Samaj Charitable Trust · Nadace pomoci a podpory

WhatsApp